60_20250110_132824.jpg

Rozhovor s Vencou Novákem

Brankářská jednička A-týmu se zkušenostmi z Jičína. Jaká byla první liga dorostu a začátky v A-týmu Jablonce.

Jak a kdy si s házenou začal?
O házené jsem se dozvěděl díky staršímu bráchovi, na kterého jsem se byl prakticky jednou podívat na tréninku, a poté jsem spolu s ním od následujícího tréninku s házenou začal. Bylo mi tehdy 10 let a hledal jsem něco, v čem bych se mohl rozvíjet a házená byla jasná volba na první dobrou.

V dorostu si hrál v Jičíně a studoval tam. Jaká byla první liga dorostenců a jaký byl život v Jičíně?
V době, kdy jsem získal příležitost připojit se ve svých 15 letech k jičínským dorostencům, kde jsem nakonec strávil skoro 4 roky, tak jsem byl nadšený, protože dostat možnost hrát takovou soutěž znamenalo věnovat se tomu na maximum. Společně se školou to někdy nebylo jednoduché, jelikož se trénovalo každý den a o víkendech jsem musel většinou stihnout i dva zápasy, takže se hodně cestovalo, ale byl jsem v tu dobu odhodlaný to podstoupit a jsem rád, že jsem veškerý tento čas využil, co to šlo, protože mi to dalo cenné zkušenosti a především mi to pomohlo se pak lépe aklimatizovat jako mladík do chlapské házené.

Začátek v A-týmu byl pro tebe jaký? Vysedával si dlouho jako dvojka?
Na své začátky v áčku vzpomínám moc rád. Všichni jsme se vzájemně už znali a jsem klukům velmi vděčný za to, že mezi nimi můžu být. Popravdě si ani úplně nepamatuju, jak dlouho jsem v A-týmu vysedával na střídačce, ale nějakou chvíli asi ano. Nicméně jsem měl už od začátku dost příležitosti si zachytat, ale byl jsem rád za to, že jsem mohl postupně okoukávat a inspirovat se od našich zkušených brankářů.

Co ti ve své brankářské kariéře nejvíce pomohlo se zlepšit?
Jedna ze zásadních věcí byla určitě doba, kdy jsem měl možnost pár let trénovat a hrát za dorostenecké kategorie v Jičíně pod vedením zkušených trenérů. Bylo tam spoustu času věnovat se sobě samotnému. Po návratu zpět do Jabloneckého áčka jsem zase měl možnost čerpat od brankářů, kteří jsou na Jablonecké scéně už dlouho a mají mi toho ještě hodně, co předat a rozhodně jim za to moc děkuji.

Co děláš mimo házenou?
Po úspěšném dokončení střední školy jsem se vrhnul do světa podnikání a dalšího osobního rozvoje. Nyní se nejvíce věnuji práci a při volných chvílích různým sportovním aktivitám, i když to není tak úplně často. Člověk přece jenom ocení i kvalitní odpočinek. Ti, co mě znají, tak ví, že lenoším rád.

S kým v A-týmu máš nejlepší vztah?
Určitě nejde jmenovat konkrétní lidi v našem kolektivu, jelikož ten náš je za mě naprosto skvělý od těch nejmladších až po ty nejstarší. Já osobně jsem rád za všechny, které mám v týmu vedle sebe a vzájemně se respektujeme a můžeme si důvěřovat ve všech směrech. Přece jen spolu netrávíme společný čas jen na hřišti, ale setkáváme se společně i při různých příležitostech mimo něj.

Jak by si zhodnotil probíhající sezónu a jaké jsou cíle do jara?
Probíhající sezónu vnímám zatím jako jednu z nejlepších. Všichni se posouváme každým tréninkem a zápasem směrem nahoru, což je skvělé. V soutěži se nám objevily i nové týmy a celková kvalita této soutěže jde též každým rokem výš. Zatím se držíme na zaslouženém 5. místě a myslím si, že po jarní části soutěže budeme mít na to zaútočit i na vyšší příčky a odehrát vyrovnanější souboje s týmy, které jsou nyní před námi.